Z historie hradu Loket

Královský hrad Loket byl založen již před rokem 1234. V tuto dobu ho zmiňují poprvé písemné prameny. Původně sloužil jako pohraniční pevnost a stal se oporou království proti štaufskému Chebsku a také bránil Královskou cestu. Ostatně k ochraně měl dokonalou polohu. V roce 1337 získal Loket od Jana Lucemburského práva královského města.

Členové královského rodu pobývali na hradě hlavně v době lucemburské. Při jedné z návštěv založil Karel IV. lázeňské město Karlovy Vary. Hrad se několikrát upravoval a k hlavní přestavbě došlo na konci 14. Století. Z této doby pochází věž a další starší části hradu.

Během husitských válek usiloval Zikmund o českou korunu a podporoval ho sám římský císař. Loket zůstal věrný katolictví a byl obléhán husity, kterým se ubránilo. Po bitvě u Lipan se husitské války chýlily pomalu ke konci a Zikmund se stal králem. V roce 1436 zastavil hrad i s městem kancléři Kašparu Šlikovi, od kterého získával v době husitských válek peníze . Stačil rok k tomu, aby byl Zikmund vypuzen z českého království, ale Šlikové hrad vlastnili takřka dalších sto let. Až do roku 1547, kdy jim hrad a město odebral král Ferdinand I. Tehdy se lidé z tohoto činu hodně radovali. Za Šliků došlo k několika přestavbám a ke změně na jejich rodové sídlo.

Začátkem třicetileté války podporovalo město Loket české evangelické stavy a následně byl postižen válečnými činy. V letech 1613-1615 držel úřad hradu krajský hejtman Vít Werner z Rabic a po něm sudí Matyáš Bernart Unruher. Roku 1621 dobyl Loket bavorský generálem Tilly. V roce 1631 slíbili Loketští věrnost Sasům, kteří sem přišli. Ovšem ještě tentýž rok bylo město obléháno a kapitulovalo. Hrad obsadila císařská posádka a zůstala tady až do konce války.

Roku 1648 ho vyplenili Švédové. Podle císařského příkazu se v roce 1663 zařadil Loket mezi české hraniční pevnosti a bylo nutno vydat něco na opevnění hradu.

Další ranou byl požár města v roce 1725. Jeho obranná funkce skončila a úpadek naopak pokračoval. Markrabský dům měl jenom obvodové zdi a jednu příčnou zeď v přízemí. Objekt se upravil na městskou sýpku s okénky.

Koncem 18. století vznikla v podzemí hradu věznice a ta zde zůstala až do roku 1948, i když už v této době sloužily horní prostory jako muzeum.

V 19. století překlenuly řeku Ohři dva mosty – železniční a řetězový. Od této doby se město napojilo na nově vznikající dopravní síť. Další pozitivní změna přišla roku 1815, kdy zde bratři Haudingerové založili porcelánku. V pozdějších letech se stala velmi známou nejen u nás, ale i v zahraničí. Zárukou kvality bylo označení porcelánových výrobků. Jednalo se o ohnutou ozbrojenou paži s mečem. Od roku 1918 se porcelánka prezentovala jako akciová společnost Epiag.

Od roku 1877 měl Loket železniční spojení díky trati 144 Chodov – Krásný Jez. V roce 1950 byl Loket prohlášen městskou památkovou rezervací. Dvě světové války a socialismus nepřinesly městu žádný významný vzestup, toho se městu dostalo až po revoluci a každým rokem je o kus dál při dobývání své tehdejší slávy. Roku 1992 ho získalo město a následující rok byl zpřístupněn veřejnosti.

Hrad Loket na přelomu 19. a 20. století

Co se týče stavebního vývoje, projevil se na stavbě románský sloh, gotika i renesance. Současná podoba je ze začátku 19. století, kdy se během přestavby na věznici zboural původní románský palác. Hrad byl ze severní strany nepřístupný díky velmi strmé skále. První bránu najdete v jihozápadní části a jde o gotický průjezd, po pravé straně stojí na skále horní část hradu. K části mezi druhou a třetí bránou přiléhá renesanční křídlo s půlkruhovou baštou. Jakmile projdete třetí bránou, otevře se vám velké nádvoří. Obklopuje ho zástavba. Gotický palác stojí v rohu nádvoří na severozápadní straně. Původně sloužil jako hláska. Východní křídlo tvoří dvě půlkruhové bašty a Hejtmanský dům. Ten byl původně dvoupatrový. Mezi Hejtmanským domem a vrátnicí u první brány najdete renesanční kuchyni a parkán. Vedle tohoto křídla lze vystoupat po schodišti na skálu, kde je malé nádvoří horního hradu. Dominantou hradu je věž z kvádrů.